Home
Island - království krajinářské fotografie:
- Podrobnosti
- Napsal Jirka Skála
Jak se fotí krajina?
- Podrobnosti
- Napsal Jan Řehoř
Úspěch krajinářské fotografie spočívá ve třech základních pravidlech: správné načasování, světlo a kompozice.
Načasování je asi ze všecho nejdůležitější, pokud nejste ve správný čas na správném místě nepomůže Vám ani sebelepší vybavení.
Dobré světlo závisí na mnoho faktorech, ale pokud vystihnete pravý čas příroda Vám nabídne nasvícení které nedokážete v žádném atelieru. Kompozici však máte plně ve svých rukou. Ona často odlišuje obyčejný snímek od uměleckého díla. Úhel záběru, prvky v popředí a v pozadí - to vše může rozhodovat.
Nezbatná základní výbava
Krajinářská fotografie není až tak náročná na výbavu, důležitá je spíš fyzická zdatnost, protože vše budete nosit sebou třeba i dlouhé kilometry.
http://www.youtube.com/watch?v=8x6X-vufHKo
Co nezapomenout tedy s sebou:
Filtry - základní tři jsou, polarizační, oteplovací a přechodové. Univerzálním řešením pro různé průměry objektivů jsou čtvercové filtry zasouvací do univerzálního rámečku který je připevněn na objektiv.
Dálková spoušť - použitím dálkové spouště snižujete riziko chvění fotoaparátu během expozice.
Sluneční clona - chrání objektiv před přímými slunečními paprsky a brání přezáření.
Batoh - dobrý pohodlný batoh na delší pochody je určitě příjemnější než brašna přes rameno. Doporučuji nepromokavý model. Do batohu si přibalíme hadřík na čištění objektivů, náhradní baterie, igelitový pytel aby jste se nemuseli bát kleknout do bláta.
Stativ - při fotografování dlouhymi časy je stativ nezbtností. Nejlepší jsou robustní typy, ktreré dosahují až do výše oka. Ideální jsou modely vyrobené z uhlíkového vlákna, nejlépe s kulovou hlavou. Jsou lehké, stabilní s dobrou manipulací.
Dobré oblečení - nebude Vás omezovat v pohybu, ochrání Vás před případným deštěm a zimou.
Krajinářské objektivy - používáme nejčastěji rozsah 24-300mm což Vám pokryjí tři základní zoomové objetivy:
• Ultrazoomy rozsah většinou 24-200mm, je to kompromis mezi kvalitou a rozsahem, jejich kresba není tolik ostrá, jako u objektivů z menším rozsahem.
• Ultraširoké objektivy, jsou to ty z ohniskovou vzdáleností pod 24mm, hodí se v případě, že chceme záměrně opticky zvětšit objekty v popředí. Pozor při použití filtrů častěji zapřičinují vinětaci.
• Teleobjektivy, s ohniskovou vzdáleností 70-300mm ( 100-400mm) zabírají menší část scény a objekty na snímku vypadají že mezi nimy je menší vzdálenost než ve skutečnosti.
Pozor jsou většinou dost těžké a na větší vzdálenost se pronesou.
Jednou z největších výhod krajinářské fotografie je skutečnost že nevyžaduje žádnou technickou zdatnost. Stačí pár základích dovedností a dokonce i začátečníci mohou pořídit působivé snímky.
Při fotografování krajiny je často zapotřebí dosáhnout aby hloubka ostrosti byla co největší, nejlépe po celé ploše snímku. To v současné době není tak jednoduché neboť na nových objektivech často cybí
stupnice hloubky ostrosti, která ke starším sklům neodmyslně patřila.
Místo této stupnice používají majitelé současných zrcadlovek následující tabulku. Vyberte sloupec odpovídající aktuální ohniskové vzálenosti přepočtené na 35mm film ( skutečnou ohniskovou vzdálenost vynásobíte crop faktorem, který u většiny současných zrcadlovek činí 1,5 neho 1,6) a v levém sloupci vybereme clonu. Tyto dva údaje dávají dohromady tzv. hyperfokální vzdálenost. Pokud na tuto zdálenost zaostříme je hloubka ostrosti největší a sahá od poloviny této vzdálenosti až do nekonečna.
Zajímavé popředí
To má pro krajinářskou fotografii značný význam, dodává jí totiž potřebnou hloubku, třetí rozměr a zvyšuje dramatičnost snímku. V popředí může být cokoli - kámen, strom, zeď plot atd.
Objekty v popředí vypadají zajímavě hlavně při kratším ohnisku, např. 28mm, kdy je lze fotografovat z blízka. Vždy se snažte o maximální hloubku ostrosti.
Linie vedoucí oko záběrem jsou velmi silným kompozičním nástrojem, dodávají hloubku a vedou oko snímkem.Jestliže se např. kompozicí linou polní cesty, sbíhající koleje, nikdo se neubrání sledovat je až do pozadí snímku.
Rovněž diagonální linie vedou velmi dobře oko, zejména směřují-li z levého dolního rohu do pravého horního rohu.
Do krajiny patří pohyb
Krajina je obecně statický motiv a na fotografii to tak většínou vypadá. Přesto kolem sebe můžete najít řadu pohyblivých prvků -tekoucí vodu, stromy ve větru, letící mraky na obloze.
Ideální čas na focení tekoucí vody je 1-4s, za svítání nebo při západu můžete zachytit mraky třicetivteřinovou, ale klidně i několikaminutovou expozicí. Exrémem je expozice trvající několik desítek minut kterou můžete zachytit i pohyb hvězd.
Boční světlo
Problémem krajinářské fotografie je že chceme zachztit trojrozměrný obraz dvourozměrným médiem. Chcemeli dostat do fotografie hloubku používáme tedy motivy v popředí, sbíhající se linie a nebo můžem použít i světlo.
Dopadají-li sluneční paprsky na objek z boku jeví se mnohem plastičeji než se sluncem v zádech. Doporučení- fotografujeme brzy ráno nebo pozdě odpoledne, kdy je slunce hodně nízko, tím dosáhneme obzvláště velmi dobře vypadajích snímku. Pokud se zeptáte zkušenějšího krajináře kdy nejraději fotí určitě odpoví že brzy ráno nebo pozdě odpoledne a to nejen z důvodu bočního světla ale v této době hraje krajina nádhernými barvami a skvělou atmosférou.
Úhel pohledu
Je zvláštní kolik fotografů si najde hned po příchodu na místo jeden úhel pohledu a odmítá ho měnit. Zkuste na to myslet až budete příště fotografovat krajinu, a obhlédněte cíl fotografie z několika různých úhlů a pohledů. Budete mile překvapeni jak odlišný úhel může navíc znamenat i jené popředí fotografie. Čím více danou scénu prozkomáte tím Vaše fotogrie budou vypadat lépe.
Několik chyb v kompozici:
• obzor uprostřed fotogrfie - nevypadá moc dobře, raději mějte na paměti pravidlo třetin a posuňte obzor na tuto pomyslnou linii (spíše horní), snímek je pak působivější
• málo zajímavé popředí - malé objekty v popředí nedodávají fotografii dostatečnou hloubku
• nejasný ústřední motiv - pokud na fotografii chybí nějaký ústřední motiv fotografie působí chaoticky a bezduše
• chybějící linie - pokud vyfotíte jako ústřední moti např. skálu v pozadí a nebude tam nějaká linie která by Vaše oko vedla k tomuto motivu také nebudete se snímkem spokojeni
• příliš mnoho nebe -příliš velká plocha věnovaná vybledlé obloze dokáže i sebe lepší kompzici spolehlivě zkazit. Za každou cenu nemusí být jednobarevná obloha ve fotografii zachycena vůbec.
• rušící prvky - náhodní lidé, automobily atd. odvádějí pozornost diváky, proto požádejte kolem jdoucí ať se na chvíli zastaví nebo vyčkejte chvilku až Vám zmizí ze záběru
Portrétní fotografie
- Podrobnosti
- Napsal Jan Řehoř
Portrétní fotografie
Fotografování portrétů má už v podstatě daná pravidla na použití objektivu a clony a tím nám dává možnost více se věnovat na složitějším věcem, jako např. dobré světlo nebo zachycení osobnosti fotografovaného člověka.
V první řadě tedy jaký objektiv použít? Pro portrétní fotografii se nejlépe hodí rozsah ohniska 85-100mm, která ná obličej nezdeformují jako širokoúhlé objektivy ani nezploští jako teleojektivy, v neposlední řadě nám umožní odstup od fotografované osoby 3-4m a tím nám dávají oboum dostatečný volný prostor. Jakou tedy clonu použít? Existuje zvláštní clonové číslo které funguje pro většinu portrétních fotografií nejlépe, samozřejmě pokud je umělecký záměr autora jiný lze použít i jinou.
Touto magickou clonou je f/11, která nám zajistí skvělou ostrost a hloubku portrétu. Teď stačí jen na Vašem fotoaparátu přepnou do režimu prioryty clony, nastavit f/11 a věnovat se fotografované
osobě.
Mnoho fotografů fotografuje své portréty na co nejprostším pozadí, které nám pomáhá zachytit osobnost, duši i dramatičnost fotografovaného člověka. Jednoduché pozadí lze jednoduše vyrobit třeba z papíru, kde náklady jsou zanedbatelné a lze jednoduše přilepit např. na stěnu. Jakou barvu pozadí použít? Nejčstější barva pozadí se používá černá ( dramatický portrét) nebo bílá, která nám sice v konečné podobě hodí trochu šedý odstín, v případě že by jsme chtěli čistě bílé pozadí musíme ho nasvítit za objektem, ale to se již nevyhneme přídavným světlům.
Pokud budeme fotografovat v exteriéru tak vybíráme co nejjednodušší pozadí, tím dosáhneme působivějších portrétů. Lze tady i porušit pravidlo o cloně f/11 a nastavit clonu f/2.8 nebo f/4 čímž se nám podaří pozadí dostatečně rozostřit.
A můžeme ostřit, ale kam? U portrétů ostríme na oči aby oči byli stoprocentně ostré, což je u portrétu absolutní nutnost.
Portréty vypadají nejlépe pokud fotografujeme v úrovni očí modelu, v případě např. dětí musíme tedy podřepnout nebo si dokonce lehnout aby jsme dodrželi toto pravidlo. Při fotografování z nadhledu
nebudete se svými fotografiemi nikdy spokojeni. Při fotografování portrétu umisťujeme oči zpravidla na horní třetinu snímku tím dosáhneme zajímavější fotografie.
Model neumisťujte nikdy na přímé slunce, které bude vrhat na obličej nepříjemné stíny a model bude mrkat a mžourat. Najděte si stinné místo např. košatý strom, slunečník, veranda atd.
V případě focení doma použijte k nasvícení modelu přirozené světlo které poskytuje okno bytu, použitým oknem musí opět pronikat pouze rozptýlené světlo, nelze použít okna s přímým slunečním svitem.
Můžete pro rozptýlení světla použít i před okno závěs z průsvitné látky. Světlo na model by mělo dopadat ze strany a ne ze předu. Jemné stíny na odvrácené straně dodají fotografii hloubku a zajímavost.
Velice užitečný pomocníkem pro fotografování portrétů jsou odrazné desky, které vám prosvětlí stíny na tváři.
Pokud chcete pěkný portrét za soumraku nebo západu slunce použijte následující trik.
Vypněte blesk a namiřte na oblohu, namáčkněte spoušť a změřte expozici pro oblohu, se stále namáčklou spouští překomponujte na postavu ( můžete použít i tlačítka pro zamknutí expozice ) a zapněte blesk. Potrét bude díky blasku prosvětlen a obloha za ním bude vypadat výborně.